Budeme volit podle ne/lásky k politikům nebo podle jejich programů v konfrontaci s našimi zájmy?
Jaroslav Tichý
7.10.2021
Dnes jsem zahlédl v titulcích na Seznamu zprávu o tom, že jedna vesnice u nás volí Piráty, aby „naštvala Babiše“. Nezkoumám, zda je pravdou, že může dojít k takto koncentrované hlouposti i na venkově, spíše jde o to, že tento titulek má nenápadně přivést další občany k jejich rozhodování při nadcházejících sněmovních volbách podle nálepkování a lásky či nelásky k jednotlivým politikům. Tedy podle sympatií či antipatií vyráběných programově mainstreamem. Nikoliv podle volebních programů. Proč asi? Nejsem voličem ani jedné z obou stran, jde mi čistě o podstatu věci a upozornění na manipulaci s voliči. A jestli tohle není předvolební manipulace, pak už tedy jí není nic.
A je na občanech, zda sebou nechají orat či nikoliv. Zvláště venkov na to býval dost citlivý. Měl totiž svůj selský rozum a nepřejímal kdejaké „módní trendy“, tak nakažlivé ve velkých městech. Velmi často pak škodlivé.
Jaké má vlastně volič při volbách možnosti?
V zásadě dvě, a to:
a/ uvědomit si, jaké jsou jeho zájmy a vyhledat politický subjekt, který je svým programem těmto zájmům nejblíže, pokud v předchozích obdobích po obdobných slibech totálně nezklamal. A podle toho i volit nebo
b/ volit podle toho, co mu mainstream podstrčí, tentokrát informací o volbě „celé vesnice“, která podle této zprávy přišla kolektivně o rozum (viz program Pirátů, návrhy na zvýšení daní z nemovitostí, z pozemků, na poslední chvíli popírané podporování přísunu migrantů ze zemí 3. světa do ČR atd.). Ve své podstatě jde totiž o dosud neotřelý pokus, jak rozložit při hlasování ve volbách i venkov.
I kdyby tato zpráva byla pravdivá, a v dnešní době nelze vyloučit nic, ve výsledku je to ovlivňování výsledků voleb, a to zcela bez diskuze. A je to jen štvaní těch, kteří žádný (reálný) program nemají, proti těm, kteří s návrhy na řešení přicházejí (k tomu dále).
Voliči by si měli toto uvědomit napříč politickou scénou a podle takových návodných „příkladů“ rozhodně nepostupovat, a to bez ohledu na politickou příslušnost a příp. antipatie či sympatie ke komukoliv napříč politickou scénou. To nám totiž zlepšení stále se zhoršující celkové situace nepřinese.
Jak tedy postupovat?
Kromě výše řečeného si dále uvědomit, že:
nejsme již zdaleka pány ve své zemi;
kromě národního řízení, které v poslední době v ČR příliš nefunguje, existuje nad ním ještě řízení nadnárodní (vykonávané u nás jednak ze strany Bruselu a jednak ze strany Deep state, jež jsou často navzájem v konfliktu zájmů). O vrcholném globálním řízení se pro tuto chvíli a lepší přehlednost zmiňovat nebudu;
k tomu přistupuje dále stále sílící vliv patriotů na světové scéně (zatím ještě nikoliv u nás) reprezentovaných prezidenty Trumpem, Putinem a některými dalšími, jakož i organizací pod označením Bílé klobouky;
vliv Deep state a globalistů pod tlakem patriotů ve světě postupně slábne. V ČR se to dosud plně neprojevuje.
Pokud chceme ale dosáhnout u nás zatím alespoň dílčích změn k lepšímu (tj. „mírného pokroku v mezích zákona“, jak píše J. Hašek), pak se nám to nemůže podařit při setrvání v chomoutu EU. Tady není prostor na kličkování. Tady se jednotlivé strany musí vyjádřit k této otázce jasně. Žádné rekonstrukce EU (která je ve vlastnictví globalistů za oponou) to nevyřeší a ani nemůže. Skepticky pohlížím i na referendum u nás. Jednak se nepodaří za stávajících okolností prosadit ani zákon o obecném referendu, natož referendum o vystoupení z EU, jednak bude hodně záležet na formulaci otázek, jednak bude k nim možné spustit vodopád lží ze strany mainstreamových propagandistických prostředků. Tuto otázku měly vyřešit tyto volby (podobně jako ve V. Británii), k tomu ale nebyli občané včas a dostatečně informováni. Volby jsou přitom více než referendum!
Opakuje se tak stejná chyba těch po referendu stále dokola volajících, na kterou jsem marně upozorňoval v článcích již před volbami v r. 2017.
Do těchto voleb to již napravit nelze. Proto pouze připomínám tu skutečnost, že některé sliby politických stran dávané občanům před těmito volbami nejsou realizovatelné bez našeho odchodu z EU, neboť:
máme již cca ze 70 % převzaté zákony, vyhlášky a nařízení z EU a včleněné do naší legislativy
zákony a vyhlášky EU jsme si sami nadřadili těm našim (viz ústava) a
krom toho volným výkladem různých zákonů či nařízení nám Brusel leccos „zatrhne“ (viz nedávno snahu SPD o stanovení povinné kvóty na prodej českých potravin v cizích supermarketech u nás. O věcné stránce této záležitosti jsem se již zmiňoval jinde).
V praxi náprava tohoto stavu bude znamenat i zásah do naší stávající ústavy. K tomu (stejně jako k zákonu o obecném referendu)je třeba souhlasu 3/5 všech poslanců a 3/5 všech přítomných senátorů (jistě ale k tomuto hlasování přijdou všichni). Méně servilní vlády a sněmovny dalších zemí V4 jako je Maďarsko či Polsko si nic takového do svých ústav nedaly. To je špatné vysvědčení především pro naše voliče. Ti totiž volí politické strany a jejich kandidáty, z nichž se po volbách stávají poslanci nebo členové koaliční vlády.
A není to zdaleka jediný příklad.
Nyní před volbami nikdo sliby nešetří. Jednotliví voliči by proto měli při výběru pro ně nejvhodnějšího politického subjektu podle programu hodnotit nejen jeho program, nýbrž i jeho splnitelnost v uvedených souvislostech. Při setrvalém stavu, od něhož se od r. 2017 nezměnilo vůbec nic (krom toho, že stále větší část české legislativy je zaměňována za eurounijní) se může stát, že při příštích volbách tento problém již bude zcela vyřešen, a to na úkor českých národních zájmů a k naší nespokojenosti. Může již dojít k tomu, že se bude „volit“ jen do orgánů EU (s výjimkou Evropské komise, kam jsou její členové jmenováni ze zákulisí). Žádnou vlastní legislativu ani stát již mít totiž nebudeme. A s ohledem na počet našich obyvatel a na tomu adekvátní počet našich zástupců v EU žádný prostor na hájení našich národních zájmů již mít nebudeme. Bude vyzmizíkován. Budeme totiž vždy přehlasováni, neboť počty hlasů nutné k prohlasování toho či onoho se v orgánech EU postupně mění na prostou většinu. Plíživou metodou, nyní se jí říká salámová.
Mám ještě jednu zásadní poznámku k programům jednotlivých politických subjektů, které se účastní nadcházejících sněmovních voleb.
Je zarážející, že žádná z nich vůbec nereflektuje probíhající události a vývoj ve světě spolu se změnami vedoucími k zavedení nového světového finančního systému a průvodní agendy GESARA, k jejímuž plnění se zavázalo všech 209 států světa po jejím vyhlášení. Z toho je zřejmé, že žádný z politických subjektů existujících na naší politické scéně není ve skutečnosti alternativní, ač některé z nich to osobě tvrdí či dokonce se to snad i domnívají. Žádné skutečně alternativní řešení však nepřinášejí a jen pokračují ve stávajícím 3 tis. let starém (byť postupně zdokonalovaném) kreditně-úvěrovém systému, který umožňuje úzké skupině lidí okrádat lidstvo a ovládat ho. Nyní se tento systém blíží ke své finální fázi v podobě Nového světového řádu (NWO), ač přitom světová ekonomika začíná kolabovat.
Odpor vůči tomuto projektu ze strany patriotů a s nimi spolupracujících organizací však sílí a nabývá ve světě na vrchu.
Je třeba vědět, že po oficiálním vyhlášení agendy GESARA dojde ve všech zemích povinně k odvolání vlád a rozpuštění parlamentů, k odvolání soudců s povinností do 120 dní uspořádat nové volby, přeškolit soudce na ústavní právo atd. Je proto logické, že stávající vlády v jednotlivých zemích, které jsou závislé na starém systému, nebudou do poslední chvíle příchod nového systému inzerovat.
Nechci proto předjímat, na jak dlouhé období „po staru“ budeme nyní volit. I přesto je však nutné věnovat výběru vhodné strany či hnutí zvýšenou pozornost. Jde o to, abychom vhodnou volbou přinejmenším oddálili příchod událostí, které by jinak mohly nastat hned po volbách (násilné očkování všech občanů, přísun migrantů, razantní zvyšování daní z nemovitostí, zavádění zákona šaríja a dalších vymožeností k našemu „obohacení“. A které by byly či mohly být nevratné.
To vše ještě před vyhlášením agendy GESARA a faktickým příchodem nového světového finančního systému.
V těchto volbách tedy budeme hrát o čas, aby k nám před příchodem velkých pohrom mohlo dorazit sílící patriotické hnutí, které bychom měli v zájmu naprosté většiny našich občanů podpořit s cílem vyřešit současnou situaci v naší zemi. To nám poskytne i určitý čas, abychom začali ve spolupráci s dalším zeměmi V4 připravovat kolektivní odchod z EU. Příchod agendy GESARA to jen urychlí. Musíme ale pamatovat na to, co budeme dělat potom a již nyní se na to řádně připravovat. Pouhým odchodem z EU do ráje nevstoupíme. Vytvoříme si ale podmínky k tomu, abychom se mohli jako země i občané znovu postavit na nohy.
Od minulých sněmovních voleb v r. 2017 jsme toho z hlediska změn či jejich přípravy mnoho neudělali, spíše téměř nic. Od té doby se ale výrazně změnila situace na mezinárodní politické scéně ve prospěch naznačených změn.
Toto je v kostce situace, kterou je třeba mít při nadcházejících volbách na mysli. A nejen při nich. Nikoliv tedy nálepkování kohokoliv, vyvolávání vášní ve prospěch či naopak proti komukoliv z politiků apod. Nebo provádění různých naschválů či klukovin, přitom ve svůj vlastní neprospěch. To mohou dělat pouze ti, kteří opět naletěli na další pokus k odpoutání jejich pozornosti od skutečných problémů, jež nás tíží a od návodů na jejich řešení.
Politik by měl vypadat a chovat se slušně, to bezpochyby. Ale jinak mějte na paměti, že volíte program jeho politické strany a nikoliv dotyčného politika za svého životního partnera!
Krom toho v přicházejícím novém uspořádání světa bude zapotřebí vzájemná spolupráce a tolerance. Není na čase začít s ní právě nyní? Právě teď je totiž k tomu výborná příležitost.
V těchto volbách tedy budeme volit opět mezi menším a větším zlem podle metod konceptuálního řízení společnosti. Pokolikáté už? Tentokrát ale s vědomím, že bojujeme o čas. Získáme-li čas, získáme i šanci vybojovat si pro nás a pro naše děti lepší budoucnost.
A ten čas můžeme získat pouze volbou těch subjektů, které se staví proti prosazování vyloženě cizích zájmů na úkor našich národních zájmů. Tedy na úkor většiny našich občanů a našeho státu. Mějte proto při volbách na paměti vaše (jakož i naše společné) zájmy a nepodléhejte mainstreamovým manipulacím. Odložme emoce a zapojme naši mysl.
Její potřeba totiž i nadále poroste!